Vladimír Godár
Vladimír Godár
Vladimír Godár, slovenský skladatel, hudební vědec a pedagog, se narodil 16. března 1956 v Bratislavě. Jeho umělecká dráha je bohatě propletena s akademickým světem i praktickou hudební tvorbou.
Vzdělání a raná léta
Godárovo hudební vzdělání započalo na Konzervatoři v Bratislavě, kde v letech 1971 až 1975 studoval kompozici u Juraje Pospíšila a klavír u Márie Masarikové. Již v sedmdesátých letech se v jeho domě odehrávala významná hudební setkání s Jánem Albrechtem. Následovalo studium kompozice na Akademii múzických umění (AMU) v Bratislavě, které absolvoval v letech 1975 až 1980 pod vedením Dezidera Kardoše. Další rozšíření jeho uměleckých obzorů přinesl studijní pobyt na Hochschule für Musik und darstellende Kunst ve Vídni v sezóně 1988/1989, kde se věnoval kompozici pod vedením Romana Haubenstock-Ramatiho.
Akademická a vědecká činnost
Paralelně s kompoziční tvorbou se Vladimír Godár věnoval i hudební vědě. Od roku 1988 zahájil postgraduální studium na Slovenské akademii věd (SAV) v Bratislavě, které úspěšně ukončil v roce 1993 dizertací s názvem „Battaglia a Mimesis“. V letech 1992 až 1996 působil jako výzkumný pracovník na SAV. Jeho pedagogická dráha je rozsáhlá; od roku 1997 vyučuje na Institutu estetiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se zaměřuje na historii estetiky a hudební historii. V letech 1985 až 1991 působil jako lektor kompozice na AMU v Bratislavě, poté v letech 2001 až 2007 jako učitel kompozice na Umělecké akademii v Banské Bystrici a v sezóně 2011/2012 na oddělení kompozice a dirigování AMU v Bratislavě. V letech 2013 až 2015 zastával pozici docenta na AMU v Bratislavě.
Práce v uměleckých a edičních institucích
Vladimír Godár se angažoval také v redakční a ediční oblasti. Pracoval v hudebním knižním oddělení nakladatelství OPUS a v časopise „Slovak Music Quarterly“. Dlouhodobě působí jako ředitel nakladatelství Sciptorium Musicum a od roku 2017 je vedoucím edičního oddělení Slovenského hudebního centra. Jeho aktivní role v uměleckém životě dokládá opakované předsednictví ve Svazu slovenských skladatelů a od roku 2008 je prezidentem výboru Hudebního festivalu Bratislava (BHS). V sezóně 1993/1994 byl skladatelem rezidentem ve Slovenské filharmonii.
Výběr ocenění
Za svou rozsáhlou tvorbu obdržel Vladimír Godár řadu významných ocenění. Mezi nejvýznamnější patří Ján-Levoslav-Bella-Preis v roce 1987 za Partitu a Concerto grosso per archi e cembalo, Kritikerpreis v roce 1988 za „Dariačangin sad“ a Cena Ministerstva kultury Slovenské republiky v roce 2007 za CD „Mater“. V roce 2011 mu byla udělena cena Fra Angelico za přínos křesťanských hodnot k umění, v roce 2013 cena slovenské autorské společnosti SOZA za prezentaci slovenské produkce v zahraničí a v roce 2016 Velká cena SOZA. V roce 2021 byl oceněn Řádem Ľudovíta Štúra III. třídy za mimořádné zásluhy o rozvoj kultury a umění v SR a šíření dobrého jména země v zahraničí.
Díla a filmografie
Godárovo dílo zahrnuje širokou škálu žánrů, od scénických děl, přes vokální a orchestrální skladby, až po komorní a sólovou tvorbu. Jeho hudba byla často spojena s filmovým uměním, pro které složil řadu soundtracků, například k filmům „Staccato“, „Der Garten“, „Návrat idiota“ nebo „Cigán“ Martina Šulíka. Jeho diskografie je rozsáhlá a obsahuje nahrávky jeho klíčových děl.
Ochlasta
Vladimir Cosma
Josef Pizinger
Zbigniew Preisner
Beáta Kaňoková kdo to je?
Trevor Rabin
Casanova životopis
Yann Tiersen
Miroslav Ševčík
Vladimír Godár