Al Bianchi
Al Bianchi, celým jménem Alfred A. Bianchi, se narodil 26. března 1932 v Long Island City, New York. Od útlého věku projevoval výrazný talent pro sport, který ho provázel po celý život. V mládí navštěvoval St. Michael’s High School v New Yorku, kde se stal hvězdou v basketbalu i baseballu. Tyto rané zkušenosti mu pomohly rozvinout všestrannost a bojovnost, které byly charakteristické pro jeho budoucí kariéru.
Vysokoškolská léta a vstup do NBA
Po střední škole se Bianchi rozhodl pro studium na Bowling Green State University v Ohiu, kde pokračoval v obou sportech. Na univerzitě hrál za basketbalový tým Falcons v letech 1952 až 1956. Byl klíčovým hráčem a v posledním ročníku, v sezóně 1955–1956, dosáhl průměru 21,6 bodu na zápas. Jeho výkony mu vynesly ocenění All-American, což ho zařadilo mezi nejlepší vysokoškolské hráče své doby. Díky svým schopnostem se stal vyhledávaným talentem pro profesionální ligy.
V roce 1956 byl Al Bianchi vybrán v draftu NBA jako šestý celkově týmem Minneapolis Lakers. Jeho kariéra v NBA začala okamžitě, ale Lakers ho krátce po draftu vyměnili do Syracuse Nationals. Tam strávil nejdelší část své hráčské kariéry, konkrétně sedm sezón (1956–1963). Bianchi byl známý jako tvrdý, defenzivně orientovaný rozehrávač, který se nebál fyzické hry a dokázal přinést energii z lavičky. I když nebyl primárním střelcem, jeho přínos spočíval v obraně, rozehrávce a vedení týmu na hřišti. Během svého působení v Syracuse si udržoval stabilní statistiky, například v sezóně 1960–1961 zaznamenal průměr 12,2 bodu, 3,9 doskoku a 3,8 asistence na zápas.
V roce 1963 se tým Syracuse Nationals přestěhoval do Filadelfie a stal se z něj Philadelphia 76ers. Bianchi tak pokračoval v barvách stejné organizace, i když pod novým jménem a ve stejném městě. Za 76ers hrál další tři sezóny, až do roku 1966. V sezóně 1965–1966, své poslední jako hráč, byl součástí týmu, který v základní části dosáhl bilance 55–25, což byl na tu dobu skvělý výsledek. Jeho celkové statistiky z kariéry v NBA činí 10,6 bodu, 2,7 doskoku a 3,0 asistence na zápas ve 718 odehraných utkáních.
Trenérská dráha a přesun do ABA
Po ukončení hráčské kariéry v NBA v roce 1966 se Al Bianchi okamžitě přesunul k trenérské práci. Začal jako asistent trenéra u týmu Seattle SuperSonics, kde působil jednu sezónu. V roce 1969 se stal hlavním trenérem týmu Washington Caps v konkurenční lize ABA (American Basketball Association). V té sezóně dovedl Caps k bilanci 44 vítězství a 40 proher, což stačilo na postup do play-off. V roce 1970 se tým přestěhoval a stal se z něj Virginia Squires, kde Bianchi pokračoval jako hlavní trenér. V sezóně 1970–1971 Squires pod jeho vedením dosáhli bilance 55 vítězství a 29 proher, což byl nejlepší výsledek v jejich divizi, a postoupili do finále Východní divize ABA. V roce 1971 obdržel ocenění Trenér roku ABA.
Po úspěšných letech v ABA se Bianchi vrátil do NBA. V roce 1973 se připojil k týmu Phoenix Suns jako asistent trenéra. V této roli působil až do roku 1976, kdy na krátkou dobu převzal roli hlavního trenéra Suns jako interim trenér, po odvolání Johna MacLeoda. Po Phoenixu se přesunul k Seattle SuperSonics (1976–1977) a následně k Chicago Bulls (1977–1980), kde rovněž působil jako asistent trenéra. Během těchto let si vybudoval pověst zkušeného a analytického trenéra, který dokázal pracovat s hráči a rozvíjet jejich potenciál.
Kariéra ve vedení klubů a generální manažer New York Knicks
V roce 1980 se Al Bianchi rozhodl opustit trenérskou lavičku a přesunul se do manažerských pozic. Vrátil se k Phoenix Suns, kde zastával různé role, včetně skauta, ředitele hráčského personálu a asistent generálního manažera. V Suns strávil sedm let a pomohl vybudovat několik úspěšných týmů. Jeho schopnost identifikovat talent a provádět chytré trejdy se stávala zřetelnou.
Nejvýznamnější kapitola jeho manažerské kariéry začala v roce 1987, kdy byl jmenován generálním manažerem slavného týmu New York Knicks. V té době byli Knicks v procesu přestavby. Bianchiho úkol byl jasný: vybudovat tým kolem mladé superhvězdy Patricka Ewinga. Během svého čtyřletého působení (1987–1991) provedl několik klíčových tahů, které formovaly Knicks na dlouhá léta. V draftu 1987 vybral rozehrávače Marka Jacksona, který se stal Nováčkem roku. V roce 1988 draftoval dalšího talentovaného rozehrávače Roda Stricklanda. Mezi jeho další důležité kroky patřila akvizice zkušeného střelce Kikiho Vandewegheho a angažování ambiciózního univerzitního trenéra Ricka Pitina jako hlavního trenéra v roce 1987. Pod Bianchiho vedením se Knicks stali jedním z nejlepších týmů Východní konference a pravidelně postupovali do play-off, i když na titul nedosáhli. Tým, který vybudoval, byl známý svou agresivní obranou a fyzickou hrou.
Po odchodu z Knicks v roce 1991 pokračoval Al Bianchi v práci v basketbalu, i když už ne na pozici generálního manažera. Působil jako hlavní skaut pro různé týmy a v letech 1995 až 2000 zastával pozici ředitele skautingu NBA, kde pomáhal koordinovat skautingové operace pro celou ligu. Jeho dlouholeté zkušenosti a znalosti mu umožnily zůstat aktivní v basketbalovém světě až do pozdního věku.
Al Bianchi zemřel 6. ledna 2019 ve Scottsdale v Arizoně ve věku 86 let. Po sobě zanechal manželku Joan a čtyři děti. Jeho život byl plný basketbalu, ať už jako hráče, trenéra nebo manažera. Jeho přínos k rozvoji několika týmů a ligy jako takové byl značný a jeho působení v New York Knicks je dodnes připomínáno jako klíčové období pro formování jednoho z nejvíce ikonických týmů 90. let.
David Horváth
Alvin Robertson
Roman Kreuziger
Al Attles
Nindžucu
Al Bianchi
Šermíř
Andre Miller
Fitness