Pavel Kříž

Pavel Kříž je jméno, které v českém hereckém světě rezonuje s nezaměnitelnou kombinací šarmu, talentu a dlouhověkosti. Narodil se 18. dubna 1961 v Brně a od útlého věku projevoval zájem o umění, byť jeho rodiče, otec lékař a matka učitelka, pocházeli z jiných profesních sfér. Jeho cesta k herectví začala v dramatickém kroužku a následně ho přivedla na pražskou DAMU, kde studoval v ročníku s takovými osobnostmi jako David Matásek či Eva Holubová. Již během studia se projevila jeho přirozená charismatická herecká přítomnost, která mu brzy otevřela dveře k filmovým rolím. Křížův debut na stříbrném plátně přišel v roce 1978 ve filmu „Píseň o stromu a růži“, ale byl to až snímek z počátku osmdesátých let, který z něj udělal celonárodní hvězdu a navždy ho zapsal do srdcí diváků. Jeho tvář a hlas se staly synonymem pro jednu z nejmilovanějších postav české kinematografie, ačkoli jeho herecký rozsah daleko přesahuje tuto ikonickou roli.

Není pochyb o tom, že životní rolí Pavla Kříže se stal Štěpán Šafránek v kultovní sérii „Jak svět přichází o básníky“, která odstartovala v roce 1982 pod režijní taktovkou Dušana Kleina. Mladý, idealistický a láskou zmatený student medicíny, který se potýká s prozaickými problémy dospívání, zkouškami a prvními milostnými peripetiemi, okamžitě uchvátil diváky svou autenticitou a humorem. Kříž dokázal Štěpána ztvárnit s takovou lehkostí a uvěřitelností, že se postava stala zrcadlem pro celou generaci. Úspěch prvního dílu vedl k natočení dalších pěti pokračování – „Jak básníci přicházejí o iluze“ (1984), „Jak básníkům chutná život“ (1987), „Konec básníků v Čechách“ (1993), „Jak básníci neztrácejí naději“ (2004) a „Jak básníci čekají na zázrak“ (2016). Kříž se tak stal jedním z mála herců, kteří měli možnost provést svou postavu celým životem, od středoškoláka až po zralého muže, primáře a dědečka. Tato série mu sice přinesla obrovskou popularitu a lásku diváků, ale zároveň ho na dlouhou dobu zařadila do škatulky „Štěpána“, což pro herce s ambicemi na širší umělecké vyjádření mohlo být i svazující. Nicméně Kříž dokázal, že je mnohem víc než jen „básník“, a postupně si vydobyl respekt i v jiných, často kontrastních rolích.

Navzdory ohromnému filmovému úspěchu s „Básníky“ zůstal Pavel Kříž věrný svému divadelnímu řemeslu, které pro něj vždy představovalo základ herecké práce a prostor pro neustálý rozvoj. Po absolutoriu DAMU v roce 1984 nastoupil do Divadla S. K. Neumanna, dnešního Divadla Pod Palmovkou, kde se setkal s klasickým repertoárem. Následovaly angažmá v prestižních pražských divadlech, jako bylo například Divadlo Na zábradlí, známé svou experimentální a náročnou dramaturgií, nebo Městská divadla pražská (divadla ABC a Rokoko), kde se uplatnil ve větších produkcích a komediích. Působil také v Divadle Na Fidlovačce a Divadle Bez zábradlí, čímž prokázal svou adaptabilitu a schopnost ztvárnit širokou škálu postav, od tragických hrdinů až po komediální role. Na divadelních prknech se Pavel Kříž cítí jako doma, a právě zde naplno vyniká jeho technika, cit pro detail a schopnost živého kontaktu s publikem. Mezi jeho významné divadelní role patří například titulní role v „Cyrano z Bergeracu“, kde mohl naplno využít svou romantickou a zároveň melancholickou polohu, nebo role v inscenacích jako „Tři sestry“ či „Racek“. V televizi a filmu se po „Básnících“ snažil vymanit z jejich stínu, a to se mu úspěšně dařilo. Ztvárnil celou řadu různorodých postav, které prokázaly jeho hereckou všestrannost – od historických postav v televizních filmech jako „Zámek v Čechách“ po moderní, často komplikované charaktery. Jeho schopnost přecházet mezi žánry a typy postav je důkazem jeho profesionality a talentu, díky nimž si udržuje pevnou pozici na české herecké scéně.

Kromě divadla a filmové série o básnících se Pavel Kříž výrazně prosadil i v dalších filmových a televizních projektech, kde často dostával příležitosti ukázat jinou stránku svého herectví. Zahrál si v historických dramatech jako „Bathory“ (2008) Juraje Jakubiska, kde ztvárnil postavu biskupa Thurza, nebo v komediích jako „Konto separato“ (1996). Objevil se v pohádkách, například jako princ v „Andělských očích“ (1994), i v kriminálních příbězích. V posledních letech je pravidelně vídán v populárních televizních seriálech, které mu přinesly novou vlnu popularity a umožnily mu oslovit mladší generace diváků. Ztvárnil například postavu doktora Vojíře v „Ordinaci v růžové zahradě“, následně se objevil v seriálech jako „Ulice“, „Modrý kód“, „Slunečná“ nebo „ZOO“, kde často hraje autoritativní, ale i sympatické postavy. Vedle hraní před kamerou a na jevišti je Pavel Kříž také jedním z nejvyhledávanějších českých dabérů. Jeho charakteristický, příjemně zabarvený hlas propůjčil desítkám zahraničních herců a postav. Je stálým hlasem Toma Hankse, Hugha Granta, Kevina Costnera, George Clooneyho a mnoha dalších hollywoodských hvězd. Jeho práce v dabingu je oceňována pro jeho schopnost přesně vystihnout emoce a charakter originálního výkonu, což z něj činí špičku v oboru a nedílnou součást české dabingové školy. Díky dabingu se jeho hlas stal jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších v zemi, což jen podtrhuje jeho všestrannost a význam v české audiovizuální kultuře.

Pavel Kříž si po celou svou kariéru udržuje pověst profesionála, který přistupuje ke každé roli s plným nasazením. Co se týče jeho osobního života, je známý svou diskrétností. Je ženatý s bývalou baletkou Alicí Koníčkovou, se kterou má syna. Svůj soukromý život si pečlivě střeží před mediální pozorností, což je v dnešní době celebrit a bulváru obdivuhodné. I přes dlouhou a úspěšnou kariéru zůstává skromný a pokorný k hereckému řemeslu. Pavel Kříž je příkladem herce, který dokázal zúročit ikonickou roli, aniž by se v ní utopil. Naopak, využil ji jako odrazový můstek k rozmanité a bohaté tvorbě, která zahrnuje divadlo, film, televizi i dabing. Jeho charisma, smysl pro humor a schopnost hlubokého prožitku mu zajistily trvalé místo mezi nejoblíbenějšími a nejrespektovanějšími českými herci. Jeho odkaz spočívá nejen v nezapomenutelném Štěpánovi, ale v celém komplexu postav, které během své kariéry oživil, a v jeho neustálé přítomnosti na kulturní scéně, která svědčí o jeho neutuchající energii a lásce k herectví. Je to osobnost, která se neustále vyvíjí a obohacuje české umění, a jeho přínos je pro diváky i kolegy neocenitelný.

Další osobnosti:

Gabriela Gašpárová
Tomáš Valík
Miroslav Imrich
Manuela Maleeva-Fragniere
Yvonne Prévost
Betty Stöve
Tomáš Spurný
Helen Bernhard
Janet Newberry
Eliza Fox
Margaret Smith Court
Sarah Palfrey Cooke
Althea Gibson
Samantha Stosur
Nathalie Dechy