Jack Nicholson
Jack Nicholson, celým jménem John Joseph Nicholson, je bezpochyby jednou z nejvýraznějších a nejuznávanějších postav v historii kinematografie, herec, jehož nezaměnitelný úsměv, pronikavý pohled a divoká energie se staly synonymem pro hereckou genialitu. Narodil se 22. dubna 1937 v Neptune ve státě New Jersey a jeho dětství bylo poznamenáno neobvyklými okolnostmi, které odhalil až v dospělosti: až do roku 1974 žil v domnění, že jeho matka Ethel May je jeho starší sestra a jeho babička, Frances Nicholson, je jeho skutečnou matkou. Toto odhalení, které přišlo až po smrti obou žen, jen podtrhlo jeho již tak nekonvenční osobnost a možná přispělo k jeho schopnosti ztvárnit postavy s hlubokou psychologickou komplexností. Po střední škole se v roce 1957 přestěhoval do Los Angeles, kde začal pracovat v animačním oddělení společnosti MGM a zároveň studoval herectví u Jeffa Coreyho. Jeho raná kariéra byla plná nízkorozpočtových hororů a béčkových filmů, často ve spolupráci s režisérem Rogerem Cormanem, což mu sice nepřineslo slávu, ale poskytlo cenné zkušenosti před kamerou.
Zlom v jeho kariéře nastal koncem 60. let, kdy se mu podařilo získat roli právníka George Hansona v kultovním filmu „Bezstarostná jízda“ (Easy Rider, 1969). Za tuto roli, která dokonale vystihla ducha tehdejší kontrakultury, si vysloužil svou první nominaci na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli a rázem se stal hvězdou. Následovaly další průlomové snímky, které upevnily jeho pozici jednoho z nejžádanějších herců Hollywoodu. V 70. letech Nicholson exceloval v řadě ikonických rolí, které definovaly jeho herecký styl. Ve filmu „Malé životní etudy“ (Five Easy Pieces, 1970) ztvárnil citlivého, ale rozervaného intelektuála, za což získal další nominaci na Oscara. Poté zazářil jako detektiv Jake Gittes v neo-noirové kriminálce Romana Polanského „Čínská čtvrť“ (Chinatown, 1974), kde jeho cynismus a zranitelnost vytvořily nezapomenutelnou postavu. Vrcholem desetiletí a jedním z nejdůležitějších milníků jeho kariéry se stal film „Přelet nad kukaččím hnízdem“ (One Flew Over the Cuckoos Nest, 1975). Jeho ztvárnění rebela Randleho McMurphyho, který se snaží narušit autoritu v psychiatrické léčebně, mu vyneslo prvního Oscara za nejlepšího herce a definitivně ho katapultovalo mezi herecké legendy.
Osmdesátá léta přinesla další nezapomenutelné role, které dokázaly Nicholsonovu neuvěřitelnou všestrannost. V roce 1980 se zapsal do dějin hororu jako šílený spisovatel Jack Torrance v Kubrickově mistrovském díle „Osvícení“ (The Shining), jehož ikonické scény a děsivá mimika dodnes straší diváky. Za ztvárnění bývalého astronauta Garretta Breedlovea v dramatu „Cena za něžnost“ (Terms of Endearment, 1983) získal svého druhého Oscara, tentokrát za nejlepšího herce ve vedlejší roli, což potvrdilo jeho schopnost excelovat i v komediálnějších a citlivějších rolích. Komerční úspěch a další kultovní status si zajistil koncem dekády rolí Jokera v Burtonově „Batmanovi“ (Batman, 1989), kde předvedl strhující a excentrický výkon, který předefinoval postavu komiksového padoucha. V devadesátých letech pokračoval ve sbírání ocenění a uznání. V právnickém dramatu „Pár správných chlapů“ (A Few Good Men, 1992) sice hrál jen ve vedlejší roli plukovníka Nathansona, ale jeho scéna s replikou „You can’t handle the truth!“ se stala legendární a vynesla mu další nominaci. Třetího Oscara, opět za nejlepšího herce, si odnesl za roli neurotického spisovatele Melvina Udalla v romantické komedii „Lepší už to nebude“ (As Good as It Gets, 1997), kde dokázal, že i ve vyšším věku dokáže být neodolatelný a dojemný.
V novém tisíciletí Jack Nicholson neztratil nic ze svého hereckého charisma. Zářil v dramatu „O Schmidtovi“ (About Schmidt, 2002), kde ztvárnil stárnoucího vdovce hledajícího smysl života, a získal další nominaci na Oscara. Jednu ze svých posledních velkých rolí předvedl jako drsný irský gangster Frank Costello v oscarovém snímku Martina Scorseseho „Skrytá identita“ (The Departed, 2006), kde opět dokázal, že je mistrem temných a charismatických postav. Ačkoli se od roku 2010 objevil ve filmech jen sporadicky a v posledních letech se stáhl do ústraní, jeho odkaz je nezměrný. Jack Nicholson je držitelem rekordních dvanácti nominací na Oscara, což z něj činí nejčastěji nominovaného herce v historii Akademie. Jeho herecký styl je charakteristický kombinací intenzity, sarkasmu, rebelského ducha a nezaměnitelné schopnosti ztvárnit postavy na hranici geniality a šílenství, často s ďábelským leskem v očích a nakažlivým smíchem. Je to herec, který dokázal být zároveň protagonistou i antagonistou, miláčkem publika i ztělesněním zla, a vždy zanechal nesmazatelnou stopu. Jeho vliv na generace herců a diváků je obrovský a Jack Nicholson zůstává skutečnou hollywoodskou ikonou a živoucí legendou, jejíž kariéra je důkazem trvalé síly hereckého umění.
Termín Terorismus
James Brown
Význam slova Mexická káva
Felipe Massa
Význam slova Carpaccio
Frank Lampard
Termín Jáhly
Ivanka Trump
Význam slova Jogamatka