Anita Lizana

Anita Lizana: Zapomenutá šampionka z Jižní Ameriky, která pokořila Wimbledon

V historii bílého sportu se honosí tituly Grand Slamu jména, která rezonují dodnes – Federer, Nadal, Navrátilová, Selesová. Ale mezi těmito legendami se skrývají i postavy, jejichž příběhy jsou neméně fascinující, byť méně známé. Jednou z nich je bezpochyby chilská tenistka Anita Lizana, první Jihoameričanka, která dokázala ovládnout Wimbledon, a zároveň první hráčka z mimoevropského kontinentu, která dosáhla vrcholu v ženské dvouhře na nejslavnějším turnaji světa. Její cesta k triumfu v roce 1937 byla příběhem odhodlání, talentu a překonávání geografických i společenských bariér v době, kdy profesionální tenis byl teprve v plenkách a cestování přes oceány bylo náročné a nákladné dobrodružství.

Anita Lizana se narodila 24. listopadu 1915 v Santiagu de Chile, hlavním městě Chile, zemi s bohatou tenisovou tradicí, která však v té době ještě nebyla na mezinárodní scéně tak výrazně zastoupena. Již od útlého věku se projevovala její vášeň pro tenis. Chile bylo v té době zemí, kde tenis nebyl tak masově rozšířený jako například v Evropě či Severní Americe, a vybavení bylo často nedostupné. Přesto se Anita dokázala prosadit. Její talent byl patrný na první pohled. Rychlé nohy, výborný odhad míče a silný forhend ji odlišovaly od jejích vrstevnic. Její trenéři si brzy uvědomili její potenciál a začali ji podporovat, i když podmínky nebyly vždy ideální. Vždyť i samotné tenisové kurty byly často kamenité nebo nerovné, což vyžadovalo ještě větší obratnost a cit pro hru. Anita se však nevzdávala a svou pílí a odhodláním si postupně budovala pozici nejlepší hráčky v Chile. Její jméno se začalo skloňovat i na mezinárodní scéně, když se účastnila juniorských turnajů v Jižní Americe.

Průlom v její kariéře nastal v roce 1935, kdy se poprvé vydala na evropské turné. Tato cesta, která tehdy znamenala dlouhou a náročnou plavbu přes Atlantský oceán, byla pro mladou chilskou tenistku obrovským krokem. V Evropě se potkala s úplně jinou úrovní tenisu, s profesionálními hráči a s turnaji, které sledoval celý svět. Její první evropské úspěchy přišly na menších turnajích, kde si postupně získávala respekt. Její agresivní a útočný styl hry, který byl v té době na ženské scéně poměrně neobvyklý, přinášel ovoce. V roce 1936 se zúčastnila French Championships (později Roland Garros) a Wimbledonu, kde se probojovala do čtvrtfinále. To byl pro ni obrovský úspěch a potvrzení, že její talent má mezinárodní rozměr. Její herní styl byl charakteristický silným forhendem a precizním servisem. Byla to hráčka, která se nebála riskovat a diktovat tempo hry.

Rok 1937 se stal pro Anitu Lizana nezapomenutelným. Její forma gradovala a po úspěšném účinkování na French Championships, kde se opět probojovala do čtvrtfinále, se soustředila na Wimbledon. V té době byl Wimbledon vrcholem tenisové sezóny, turnajem, který určoval tenisové hvězdy. Cesta k titulu nebyla snadná. Musela se postavit proti tehdejším favoritkám, které měly bohatší zkušenosti z evropských kurtů. Její soupeřky byly zvyklé na travnatý povrch, který byl v té době pro mnoho hráček z Jižní Ameriky stále neznámý. Anita však prokázala svou adaptabilitu a psychickou odolnost. V průběhu turnaje porazila několik předních hráček, včetně Angličanky Margaret Scrivenovou, která byla v té době jednou z favoritek. Ve finále se utkala s Němkou Hilde Krahwinkelovou, proti které předvedla svůj nejlepší tenis. Po napínavém zápase, který trval tři sety, si Anita Lizana připsala svůj životní triumf. Stala se první chilskou tenistkou a zároveň první Jihoameričankou, která vyhrála Wimbledon. Tento úspěch byl nejen osobním triumfem, ale také obrovským milníkem pro chilský a jihoamerický tenis, který tím získal mezinárodní uznání.

Po vítězství ve Wimbledonu se Anita Lizana stala světově proslulou. Její jméno se objevovalo v novinách po celém světě a byla považována za jednu z nejlepších hráček své generace. V roce 1937 se stala také mistryní USA ve dvouhře, čímž potvrdila svou dominanci na mezinárodní scéně. Její kariéra však byla relativně krátká. Po úspěšném roce 1937 se ještě nějakou dobu věnovala tenisu, ale její další aktivní účast na turnajích byla ovlivněna druhou světovou válkou, která narušila mezinárodní sportovní kalendář. Válka také ztížila cestování přes oceány, což bylo pro hráče z Jižní Ameriky klíčové pro účast na evropských turnajích.

Po skončení aktivní kariéry se Anita Lizana provdala za anglického tenistu a trenéra Arthura Kinga a usadila se v Anglii. Ačkoliv se věnovala rodině, tenis v jejím životě stále hrál důležitou roli. Věnovala se trénování mladých talentů a byla aktivní v tenisových kruzích. Její odkaz však nebyl vždy plně doceněn. Vzhledem k absenci rozsáhlých archivů a mediálního pokrytí v Jižní Americe v té době, její příběh upadl v zapomnění pro širší veřejnost. Teprve v posledních letech se díky snahám tenisových historiků a fanoušků její jméno opět dostává do popředí. Její vítězství ve Wimbledonu bylo monumentálním úspěchem, který inspiroval celou generaci chilských sportovců.

Anita Lizana zemřela 22. listopadu 1990 v Londýně ve věku 74 let. Její životní příběh je připomínkou toho, že talent a odhodlání mohou překonat jakékoli překážky, ať už jde o geografické vzdálenosti, nedostatek financí, nebo společenské předsudky. Byla průkopnicí, která otevřela dveře dalším jihoamerickým tenistům na světové scéně. Její vítězství ve Wimbledonu zůstává jedním z největších úspěchů v historii chilského sportu a zaslouží si být připomínáno a oslavováno. Její jméno by mělo zaznívat vedle jmen největších legend tenisu, jako důkaz toho, že i z méně obvyklých míst může vzejít šampionka, která změní historii sportu. Její odkaz žije nejen v jejích trofejích, ale především v inspiraci, kterou poskytla a stále poskytuje budoucím generacím.

Další osobnosti:

Jana Synková
Jan Sedal
Helen Wills Moody
Carolin Babcock
Jan Svátek
Beatrice Draffen
Kathy Rinaldi Stunkel
Dorothy Andrus
Jan Cimický
Jiří Ježek
Kirsten Flipkens
Brigita Chlopčíková
Brigitte Simon
Natasha Zvereva
Petra Vajdová