Píše se Moct nebo moci?
Otázka, zda je dle pravidel českého pravopisu správně „moct“ nebo „moci“, patří mezi časté pravopisné dilema v českém jazyce. Dobrou zprávou je, že obě varianty jsou dle pravidel českého pravopisu správné a zaměnitelné.
Historicky starší a z hlediska spisovnosti tradičnější je tvar „moci“. Tvar „moct“ se vyvinul později a je dnes v běžné mluvené i psané řeči velmi rozšířený. Pravidla Ústavu pro jazyk český akceptují oba tvary jako plně spisovné a rovnocenné.
O jaký slovní druh se jedná?
Slovo „moci“ (nebo „moct“) je sloveso. Konkrétně se jedná o infinitiv, což je základní, neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, čas ani způsob. Infinitiv vyjadřuje samotný děj nebo stav bez určení podmětu.
Pád, rod, vzor?
U infinitivu slovesa se neurčuje pád, rod ani vzor. Tyto gramatické kategorie jsou charakteristické pro jména (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky) a pro slovesa v určitých tvarech (např. rod u příčestí minulého), nikoli však pro infinitiv. Infinitiv je základní, neměnný tvar slovesa, který slouží k vyjádření děje jako takového.
Co znamená „moci“ / „moct“?
Sloveso „moci“ (nebo „moct“) vyjadřuje schopnost, možnost, oprávnění nebo dovolení k provedení nějaké činnosti nebo k existenci nějakého stavu. Znamená být s to něco udělat, mít k něčemu sílu, prostředky, čas nebo souhlas.
Synonyma
Mezi vhodná synonyma pro sloveso „moci“/„moct“ patří například:
- dokázat (ve smyslu mít schopnost)
- umět (často ve smyslu mít dovednost, ale i schopnost)
- být schopen (vyjádření schopnosti)
- smět (ve smyslu mít dovolení/oprávnění)
Příklady použití ve větách
Zde jsou příklady použití obou variant infinitivu i dalších tvarů slovesa „moci“ ve vzorových větách:
- „Chtěl bych moci létat.“
- „Chtěl bych moct létat.“
- „Musím se snažit, abych to mohl dokončit včas.“
- „Nemůžeš moct všechno, co si přeješ.“
- „Nemůžeš moci všechno, co si přeješ.“
- „Rád bych ti pomohl, ale opravdu nemohu.“
- „Kdybych tak mohl vrátit čas.“
- „Je důležité moct se spolehnout na své přátele.“
- „Je důležité moci se spolehnout na své přátele.“
- „Naše společnost může nabídnout řešení.“
Zajímavosti
- Historicky se tvary infinitivu zakončené na -ci (jako „moci“, „péci“, „téci“) považovaly za spisovnější. V průběhu času se však vlivem výslovnosti a zjednodušování objevily a prosadily tvary na -ct (jako „moct“, „péct“, „téct“). Dnes jsou oba tvary plně rovnocenné a spisovné.
- Sloveso „moci“ je jedno z mála českých sloves, které má takto dvojí zakončení infinitivu, a zároveň je silně nepravidelné ve svém časování (např. „mohu“/„můžu“, „můžeš“, „může“ atd.).
- Tendence k používání zakončení -ct je patrná zejména v hovorové řeči a v textech, které se snaží o neformálnější styl. V akademických nebo velmi formálních textech se stále někdy preferuje tvar na -ci, i když to není striktní pravidlo a oba tvary jsou přijatelné.
Závěrem lze říci, že ať už použijete tvar „moct“ nebo „moci“, vždy budete v souladu s pravidly českého pravopisu. Volba mezi nimi je čistě otázkou osobní preference nebo stylistického záměru.
Alfons Mucha
Mítné nebo mýtné
Chábr pojem
My jsme byli nebo byly
Nela Boudová wiki
Mohu nebo můžu
Gabriela Gunčíková wikipedia
My nebo mi všichni
Oběšenec co je to?