Píše se Jediná nebo jedinná?
V otázce správnosti českého pravopisu mezi variantami „jediná“ a „jedinná“ panuje jasné pravidlo. Pojďme se podívat, která z nich je správná a proč.
Správná varianta a vysvětlení
Dle pravidel českého pravopisu je jedině správná varianta „jediná“. Slovo „jedinná“ s dvojitým „n“ je považováno za hrubou pravopisnou chybu.
Původ slova „jediná“ spočívá v číslovce „jeden“. V češtině obecně platí, že zdvojení souhlásek není příliš časté a objevuje se spíše ve složených slovech, kde si obě části zachovávají svůj původní tvar (např. „bezcenný“ od „bez ceny“). U slova „jediná“ však k takovému zdvojení nedochází, neboť kořen slova „jed-“ a přípona „-iný“ (či koncovka „-á“) nemají žádný důvod pro zdvojení písmene „n“.
Slovní druh a mluvnické kategorie
Slovo „jediná“ je číslovka druhová (někdy též nazývaná přídavné jméno číslovkové), která se skloňuje jako přídavné jméno. V tomto konkrétním tvaru (jediná) se jedná o:
- Pád: 1. pád (nominativ)
- Rod: ženský
- Vzor: mladá (skloňuje se podle vzoru přídavných jmen tvrdých).
Význam slova „jediná“
Význam slova „jediná“ je „pouze jedna“, „výlučná“, „unikátní“, „bez možnosti alternativy“. Označuje něco, co je přítomno v jednom exempláři, nebo co je charakteristické pouze pro danou věc či osobu. Zdůrazňuje exkluzivitu a absenci dalších možností.
Synonymum
Mezi synonyma slova „jediná“ patří například: výhradní, výlučná, pouhá, jedinečná, unikátní.
Příklady použití ve větách
Zde je několik příkladů použití slova „jediná“ ve vzorových větách:
- „To je jeho jediná dcera.“
- „Měla jediná přání, a ta se jí splnila.“ (zde v množném čísle)
- „Byla to jediná šance, jak situaci vyřešit.“
- „Tato kniha je jeho jediná vydaná práce.“
- „V celém městě existuje jediná funkční lékárna.“
- „Jeho jediná radost spočívala v zahradničení.“
Zajímavosti
Chyba „jedinná“ je poměrně častá a může pramenit z několika důvodů. Jedním z nich může být snaha o zdůraznění, podobně jako se někdy zdvojují souhlásky v jiných jazycích nebo v hovorové řeči. Dalším faktorem může být zmatek s jinými slovy, kde zdvojení „n“ je správné, nicméně v češtině se zdvojení souhlásek řídí přísnými morfologickými pravidly a není běžné. Kořen slova „jeden“ a z něj odvozené „jediný“/„jediná“ nikdy zdvojení „n“ nemají.
Původ slova „jediná“ je hluboce zakořeněn ve slovanských jazycích a souvisí s číslovkou „jeden“, která je základem pro mnoho dalších výrazů vyjadřujících jednotu, jedinečnost či exkluzivitu.
Závěr
Shrnuto, pamatujte, že správná podoba je vždy „jediná“ s jedním „n“. Používání této formy je klíčové pro dodržení pravidel českého pravopisu a pro jasnou a srozumitelnou komunikaci.
Daniela Kolářová rodina
Jejich nebo jejích
Uklízečka
Holt nebo hold
Dušan Kollár
Garzonka nebo garsonka
Alexander Bárta
Filosofie nebo filozofie
Monika Hálová životopis