Philip Glass
Philip Glass
Philip Glass, narozený 31. ledna 1937 v Baltimoru ve státě Maryland, je renomovaný americký skladatel a klavírista. Jeho hudební tvorba je neodmyslitelně spjata s minimalistickým stylem, často popisovaným jako „hudba s repetitivními strukturami“. Jeho profesní dráha je bohatá a rozmanitá, zahrnuje jak klasickou hudbu, tak i filmové a divadelní kompozice, které si získaly široké uznání.
Původně se Glass věnoval studiu hry na flétnu na Peabody Preparatory of the Peabody Institute of Music, následovalo studium matematiky a filozofie na University of Chicago. Své hudební vzdělání pak prohloubil na Juilliard School of Music, kde se zaměřil na klávesové nástroje a skladbu. Klíčový pro jeho umělecký rozvoj bylo také studium v Paříži pod vedením Nadii Boulanger a s Dariem Milhaudem. Tyto zkušenosti mu poskytly pevný základ pro jeho budoucí experimenty a inovace v hudebním světě.
Glassova hudba čerpá z rozmanitých vlivů, od klasických mistrů jako jsou Franz Schubert, Johann Sebastian Bach a Wolfgang Amadeus Mozart, přes seriální hudbu Antona Weberna, až po indickou klasickou hudbu v podání Ravi Shankara a Ally Rakhy. Inspirován byl rovněž filmovými díly Jeana Cocteaua a francouzské Nové vlny, tibetským buddhismem, divadelními hrami Samuela Becketta, či uměleckými vizemi Josefa Albersa. Neméně významné byly i vlivy dalších hudebních osobností jako John Cage, Morton Feldman, Brian Eno, David Bowie a Leonard Cohen. Glass také rozvinul a aplikoval své vlastní hudební experimenty, které definovaly jeho jedinečný zvuk.
V roce 1968 založil Philip Glass Ensemble, s nímž začal prosazovat svůj inovativní hudební jazyk. Jeho první orchestrální dílo, „Koyaanisqatsi“ z roku 1982, se stalo milníkem v oblasti filmové hudby a odstartovalo jeho rozsáhlou spolupráci s filmovým průmyslem. Mezi jeho další klíčová díla patří opery „Einstein on the Beach“ (1976), „Satyagraha“ (1980) a „Akhnaten“ (1983), které představily jeho revoluční přístup k operní formě. Jeho hudba doprovodila i řadu oceněných filmů, jako jsou „Mishima: A Life in Four Chapters“ (1985), „The Truman Show“ (1998) a „The Hours“ (2002).
Philip Glass je také aktivní v oblasti vydavatelství, kde založil několik hudebních společností, včetně Dunvagen Music Publishers, Chatham Square Productions, Point Music a Orange Mountain Music. Jeho angažmá v kulturní sféře přesahuje hudbu; spoluzaložil Tibet House US v roce 1987 a je silným podporovatelem hnutí za nezávislost Tibetu. Svá klíčová díla, jako například klavírní cyklus „Metamorphosis“ (1988) nebo Symfonii č. 5 Choral (1999), dále obohacuje svou diskografii o koncerty, symfonie a další operní díla.
Během své kariéry získal Philip Glass řadu prestižních ocenění a nominací, včetně čtyř nominací na ceny Grammy, tří nominací na Oscara za nejlepší původní filmovou hudbu, ceny BAFTA, Drama Desk Award, Golden Globe Award a Primetime Emmy Award. V roce 1995 mu byla udělena francouzská Ordre des Arts et des Lettres, v roce 2010 National Medal of Arts, v roce 2018 Kennedy Center Honors a v roce 2020 Grammy Trustees Award. V roce 2025 obdržel Lifetime Achievement z World Soundtrack Academy.
Jeho osobní život zahrnuje několik manželství a čtyři děti. Philip Glass žije střídavě v New York City a v Cape Breton v Novém Skotsku. Jeho duchovní přesvědčení je popsáno jako „Židovsko-taoisticko-hinduisticko-toltecko-buddhistické“ a je známý svým vegetariánstvím. V roce 2015 vydal své paměti „Words Without Music“, které nabízejí vhled do jeho života a umělecké dráhy.
Lukáš Hejlík
Tomandandy
Děvka wikipedie
Theodore Shapiro
Kapitán Demo kdo to je?
Randy Edelman
Objektivista co je to?
Randy Newman
Veronika Farářová wikipedie
Tom Holkenborg