Andy Phillip
Mládí a univerzitní léta
Andrew Michael „Andy“ Phillip se narodil 7. března 1922 v Granite City, Illinois. Už v mládí projevoval talent pro sport, a to nejen pro basketbal. Na střední škole Granite City High School se Andy věnoval několika disciplínám, vynikal v baseballu i americkém fotbale, ale jeho hlavní vášní se stal basketbal. Díky svým schopnostem si brzy získal pozornost skautů a trenérů z univerzitního prostředí.
Jeho cesta pokračovala na University of Illinois, kde se stal klíčovým hráčem basketbalového týmu Illinois Fighting Illini. V letech 1942 a 1943 byl dvakrát vybrán do All-America týmu, což v té době představovalo jedno z nejvyšších individuálních ocenění v univerzitním basketbalu. Byl součástí slavné sestavy přezdívané „Whiz Kids“, která dominovala univerzitní scéně. V sezóně 1942–1943 vedl svůj tým k vítězství v konferenci Big Ten, když Fighting Illini dosáhli bilance 17 výher a 1 prohry. Phillip byl známý pro svou univerzálnost, schopnost skórovat, ale především pro své výjimečné přihrávky a obranné dovednosti. Jeho univerzitní kariéra byla přerušena kvůli Druhé světové válce. V letech 1943 až 1945 sloužil u Námořní pěchoty Spojených států. Po návratu z války se v sezóně 1946–1947 vrátil na Illinois, aby dokončil studium a ještě jednou oblékl univerzitní dres. Během své univerzitní kariéry v Illinois odehrál celkem 71 zápasů, ve kterých zaznamenal průměrně 10,5 bodu na zápas.
Vstup do profesionálního basketbalu – Chicago Stags
Po úspěšné univerzitní kariéře a návratu z války se Andy Phillip rozhodl pro profesionální dráhu. V draftu BAA (Basketball Association of America) v roce 1947 byl vybrán jako teritoriální výběr týmem Chicago Stags. V té době ještě neexistovala NBA v dnešní podobě, a BAA byla jednou ze dvou hlavních profesionálních lig. Phillip se rychle adaptoval na profesionální úroveň a již ve své nováčkovské sezóně 1947–1948 se stal důležitou součástí týmu. Odehrál 48 zápasů s průměrem 8,2 bodu, 2,3 asistence a 0,3 doskoku na zápas. Stags se dostali do play-off, kde však vypadli v prvním kole.
V následující sezóně 1948–1949 jeho statistiky stouply na 12,0 bodu a 5,3 asistence na zápas. Byl známý pro svůj vynikající přehled o hře a schopnost najít volného spoluhráče. Sezóna 1949–1950 byla pro Stags poslední v lize, která se mezitím přejmenovala na NBA po sloučení s NBL (National Basketball League). Andy Phillip v této sezóně zaznamenal 11,7 bodu a 5,8 asistence na zápas. Celkem za Chicago Stags odehrál tři sezóny, během kterých si vybudoval pověst jednoho z nejlepších rozehrávačů ligy. Po zániku Stags v roce 1950 byl Andy Phillip zařazen do rozšiřovacího draftu, kde si ho vybral tým Philadelphia Warriors.
Přesun do Philadelphie a Fort Wayne – lídr v asistencích
Přestup do Philadelphia Warriors znamenal pro Phillipa další posun v kariéře. V dresu Warriors se stal skutečným lídrem v rozehrávce a jeho přihrávací schopnosti se dostaly na nejvyšší úroveň. V sezóně 1950–1951 odehrál 66 zápasů s průměrem 11,2 bodu, 6,8 doskoku a 8,2 asistence na zápas. Vedl celou ligu v počtu asistencí a poprvé v kariéře byl vybrán do NBA All-Star týmu. Jeho schopnost „no-look“ přihrávek a rychlé rozehrávky byla v té době revoluční. Warriors s ním v sestavě dosáhli bilance 40–26 a postoupili do play-off, kde však vypadli v divizním semifinále.
Následující sezóna 1951–1952 byla pro Phillipa individuálně ještě úspěšnější. Znovu vedl ligu v asistencích s průměrem 8,2 na zápas, což bylo v té době považováno za mimořádný výkon. K tomu přidal 12,3 bodu a 6,6 doskoku na zápas. Opět byl vybrán do NBA All-Star týmu. V sezóně 1952–1953 pokračoval v solidních výkonech, průměrně zaznamenal 11,4 bodu, 5,2 doskoku a 5,7 asistence. Během tří let v Philadelphii si upevnil pozici jednoho z nejlepších rozehrávačů ligy, který uměl řídit hru a zapojovat spoluhráče. V lednu 1953 byl Andy Phillip vyměněn do týmu Fort Wayne Pistons.
V Fort Wayne Pistons strávil Andy Phillip další tři a půl sezóny. I zde patřil k oporám týmu, přestože jeho role se postupně přesouvala směrem k většímu zaměření na obranu a organizaci hry než na samotné skórování. V sezóně 1953–1954 zaznamenal průměrně 10,6 bodu, 3,7 doskoku a 4,7 asistence. Pistons se s ním v sestavě stali silným týmem, který pravidelně bojoval o přední příčky v Západní konferenci. V sezóně 1954–1955, kdy Pistons dosáhli bilance 43–29, Phillip zaznamenal 9,6 bodu, 4,5 doskoku a 7,7 asistence. Tým se dostal až do finále NBA, kde však prohrál s Syracuse Nationals v sedmi zápasech. I v další sezóně 1955–1956 se Pistons dostali do finále konference, kde vypadli s Philadelphia Warriors. Andy Phillip v této sezóně přispěl průměry 7,5 bodu, 3,7 doskoku a 5,9 asistence. V Fort Wayne se Phillip ukázal jako spolehlivý veterán, který dokázal vést tým v důležitých momentech.
Zisk titulu s Boston Celtics a konec kariéry
Před začátkem sezóny 1956–1957 byl Andy Phillip vyměněn do týmu Boston Celtics, kde se připojil k mladé a ambiciózní sestavě, ve které již působili hráči jako Bob Cousy, Bill Sharman a nováček Bill Russell. V Bostonu již nebyl primárním střelcem ani hlavním rozehrávačem, ale jeho zkušenosti, přihrávací schopnosti a především vynikající obrana byly pro tým neocenitelné. Odehrál 67 zápasů s průměry 4,4 bodu, 2,7 doskoku a 2,5 asistence. I když jeho statistiky klesly, jeho přínos pro tým byl obrovský, zejména v defenzivní fázi hry a při organizaci rychlých protiútoků.
Sezóna 1956–1957 vyvrcholila pro Boston Celtics ziskem prvního mistrovského titulu NBA v historii klubu. Celtics porazili ve finále St. Louis Hawks v dramatické sedmizápasové sérii. Pro Andyho Phillipa to byl jediný mistrovský prsten v jeho profesionální kariéře a sladká odměna za léta tvrdé práce a konzistentních výkonů. V sezóně 1957–1958, své poslední v NBA, Phillip odehrál za Celtics 36 zápasů, než byl v prosinci 1957 vyměněn zpět do St. Louis Hawks. Za Hawks odehrál ještě 19 zápasů, než se rozhodl ukončit aktivní hráčskou kariéru. Celkem odehrál v NBA 11 sezón, během kterých nastoupil do 730 zápasů s kariérními průměry 9,1 bodu, 4,4 doskoku a 5,4 asistence na zápas. V době svého odchodu do důchodu byl druhým nejlepším nahrávačem v historii NBA.
Po kariéře a uznání
Po ukončení hráčské kariéry se Andy Phillip krátce věnoval trénování. V sezóně 1958–1959 působil jako hlavní trenér St. Louis Hawks, kde převzal tým po Alexi Hannumovi. Vedl Hawks v 10 zápasech s bilancí 6 výher a 4 proher, než byl nahrazen Edem Macauleyem. Po této krátké epizodě se stáhl z basketbalového prostředí a věnoval se jiným profesním aktivitám.
Za své celoživotní přispění basketbalu a vynikající hráčské výkony byl Andy Phillip v roce 1961 uveden do Naismithovy basketbalové síně slávy. Jeho jméno je také připomenuto v Síni slávy univerzitního basketbalu. Andy Phillip zemřel 28. července 2001 ve věku 79 let v Rancho Mirage, Kalifornie. Zůstává pamětníkem éry, kdy se basketbal teprve formoval do podoby, jakou známe dnes, a byl jedním z prvních, kdo definoval roli moderního rozehrávače.
Bob Gainey
Andre Iguodala
Švédská bedna
Allen Iverson
Dominik Lakatoš
Bill Bridges
Milan Orlowski
Andrew Wiggins
Phil Esposito