Jindřich Plachta
Kdo byl Jindřich Plachta? Životopis, zajímavosti, informace, biografie, herectví
Jindřich Plachta se narodil jako Jindřich Šolle 1. července 1899 v Plzni. Byl českým hercem a spisovatelem. Z umělecké rodiny nepocházel. Měl dvě sestry Vilmu a Helenu. Jeho otec pracoval ve Škodovce a o synově herecké kariéře nechtěl ani slyšet. Mladý Jindřich tak chtě nechtě musel nastoupil na obchodní akademii. Studoval účetnictví, avšak podle svých slov na to neměl žádné nadání.
Už v průběhu svých středoškolských let vystupoval v plzeňském divadle a s přáteli posléze založil ochotnický spolek s názvem Jaro. Jakmile odmaturoval, odešel do polského Krakova, kde působil jako úředním v pobočce Pražské úvěrní banky.
Po skončení první světové války se rozhodl přestěhovat do Prahy. S přáteli si zařídil podnájem na Smíchově. I nadále však setrvával na úřednické pozici. K herectví se dostal díky účinkování ve studentském kabaretu Satyr, kde hrál paradoxně ženskou roli. Satyr však brzy zanikl, a proto Plachta pokračoval dál.
Nechal se v Červené sedmě zaměstnat jako suflér (tj. nápověda). Měl pomáhat hercům s texty, moc úspěšný v této činnosti však nebyl. Tehdejší šéf kabaretu jej proto raději obsadil coby herce, a i v tomto případě šlo o ženskou roli. Díky tomu si jej nicméně všiml král komiků Vlasta Burian, což mu otevřelo dveře do světa herectví.
Nejprve hostoval a následně získal stálé angažmá právě v Divadle Vlasty Buriana. Byl natolik oblíbený, že téměř zastiňoval známějšího a zkušenějšího Buriana, kvůli čemuž z divadla odešel. Jeho další kroky vedly na prkna Národního divadla a na prahu třicátých let působil v Osvobozeném divadle Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Mimo tyto scény hostoval rovněž v Tylově divadle v Nuslích, v Kohoutově Divadle U Nováků, v Nezávislém divadle a ve Velké operetě (tj. dnešní Divadlo v Dlouhé).
Po druhé světové válce hrál Jindřich Plachta v dnešní Státní opeře (tehdy Divadlo 5. května), kde kolem něj vzniklo herecké uskupení Divadlo pod Plachtou. S ním pak vyrážel mimo hlavní město. Skupina do roku 1946 odehrála přes 70 představení, kvůli zhoršujícímu se zdraví Jindřicha Plachty však musela svou činnost ukončit.
Za svou nedlouhou hereckou kariéru stihl natočit víc než stovku filmů. Prvním snímkem byla válečná komedie Karla Lamače z roku 1925 Dobrý voják Švejk. O rok později si zahrál v komedii Falešná kočička aneb Když si žena umíní.
Dále jej mohli diváci vidět například v komediích Milenky starého kriminálníka a Ve dvou se to lépe táhne, v romantickém filmu Martina Friče Páter Vojtěch, v romantických dramatech Láska kvete v každém věku a Děvče z tabákové továrny, v komediích Z českých mlýnů, Tchán Kondelíka a zeť Vejvara či v dramatu Takový je život.
Třicátá léta odstartoval Jindřich Plachta dramatickým snímkem Tonka Šibenice, komedií To neznáte Hadimršku a sportovní komedií Svatopluka Innemanna Muži v offsidu. V roce 1932 získal hlavní roli v dramatu Před maturitou a o rok později se objevil v komedii Anton Špelec, ostrostřelec. Dvojici herců Hugo Haas a Vladimír Borský doplnil v komedii Tři muži ve sněhu a krásnou roli přírodopisce Matulky ztvárnil v oblíbeném snímku Cesta do hlubin študákovy duše z roku 1939.
Ve výčtu Plachtových filmů rozhodně nelze opomenout ani romantickou komedii Nebe a dudy, komedii U pěti veverek a poetický mysteriózní snímek Václava Kršky Řeka čaruje z roku 1945. Posledním filmem velkého herce československého černobílého filmu bylo v roce 1950 drama Zvony z rákosu, kde ztvárnil postavu ševce Matěje Pekelského.
Herec Jindřich Plachta je také autorem několika knih včetně dětské knihy Pučálkovic Amina, která poprvé vyšla v roce 1931, a na jejíž motivy vznikl v roce 2001 i stejnojmenný večerníček. V roce 1980 byla vydána kniha Na slovíčko s Jindřichem Plachtou, v níž čtenáři najdou různé povídky, črty, fejetony a jiné převážně zábavné satirické texty ze třicátých let minulého století.
Sbírka jeho fejetonů a povídek vyšla v roce 1991 pod titulem Hamlet IX. hodnostní třídy. Podobná kniha ostatně spatřila světlo světa i o dva roky dřív. Šlo o publikaci O lidech nešikovných a obsahuje humoristickou literární tvorbu oblíbeného herce z meziválečného období.
Byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla Marie Puchernová a druhou Anna Hůlková. Měl syna Zdeňka Šolleho, který působil jako historik v Historickém ústavu Akademie věd.
Jindřich Šolle, jehož většina českých diváků zná pod uměleckým jménem Jindřich Plachta, zemřel předčasně 6. listopadu 1951 ve věku pouhých dvaapadesáti let. Na vině byla zřejmě rakovina jater. Je pohřbený v Praze na Olšanských hřbitovech.
Základní údaje o osobě Jindřich Plachta
Národnost: česká
Datum narození: 1. července 1899
Místo narození: Plzeň
Datum úmrtí: 6. listopadu 1951
Hledejte pojem Jindřich Plachta v následujících vyhledávačích
Vyhledat pojem Jindřich Plachta ve fulltextu Seznam.cz
Zkusit najít pojem Jindřich Plachta ve vyhledávači Yahoo
Vyhledat výraz Jindřich Plachta ve Wikislovníku
Zkusit hledat obrázky a videa s názvem Jindřich Plachta ve Wikimedia Commons
Hledejte bez špehování slovo Jindřich Plachta ve vyhledávači DuckDuckGo
Dál můžete zkusit hledat slovo Jindřich Plachta například v evropském vyhledávači Qwant, v ABC slovníku cizích slov a synonym, ve vyhledávači chránícího soukromí - DuckDuckGo, ve fulltextu Google.cz nebo v Google překladači.
Často hledané výrazy, osobnosti, termíny a odborné pojmy
Stručná biografie, resp. životopis osoby Jindřich Plachta
Právě nyní již víte Kdo byl Jindřich Plachta? Kdy se narodil Jindřich Plachta? Kde se narodil Jindřich Plachta? Kdy zemřel Jindřich Plachta? Jindřich Plachta je v kategorii Herectví
Napsáno redaktory Superia.cz. Neručíme za aktuálnost a správnost uvedených informací, chyby vyhrazeny. Informace v textu mohou být zastaralé. Stránky jsou aktualizovány nepravidelně dle možností. Můžete také vyzkoušet hledat informace osobnost, osobu, člověka Jindřich Plachta dejme tomu třeba v projektu Wikipedia, kde můžete najít mnohem podrobnější text, resp. životopis. Jména některých osobností se shodují s jinými žijícími i nežijícími a to napříč obory. Hledejte proto osobnost Jindřich Plachta i v jiné kategorii než je herectví.